One-Punch Man hlášky

6. března 2016 v 13:43 | Michio
Ráda bych napsala nějaký úvod, ale nic mě nenapadá .) Doufám, že se pobavíte

Saitama: Hej, děcko. Našvals nějak Krabí příšeru?
Kluk: Eh? Zaspala v parku, tak jsem jí dokreslil bradavky.
Saitama: To je ten kluk!
(díl 1)
-------------
Reportér: Co je příčinou letošní obrovské komáří epidemie? Zeptali jsme se pana Kafetcha, experta na hmyz, který je autorem několika knih.
Kafetch: Děkuji za pozvání. Půjdu rovnou k jádru věci. Patří k novému druhu, nic o nich nevím.
Reportér: Odejděte!
(díl 2)
-------------

Genos: Jaké zbraně využíváte, sensei?
Saitama: Nevyužívám žádné.
Genos: He? A co to brnění na hlavě?
Saitama: To je moje kůže.
Genos: Jste plešatý, i když jste tak mladý.
Saitama: Tak jsem plešatý, máš problém?!
Genos: Já? Vyslechnete si moje problémy?
Saitama: Ne, nechci.
Genos: Před 4 lety, když jsem měl 15, jsem byl ještě člověk.
Saitama: Slyšel jsi, co jsem řekl?
Genos: I když jsme neměli moc peněz, společně s rodinou jsme žili poklidný život. Ale jednoho dne se šílený Kyborg vymknul kontrole a napadl naše město. Neúspěšná úprava jeho těla vedla k poškození mozku. Zničil vše, co uviděl. Parky, školy, budovy, můj dům a i mou rodinu. Nějakým zázrakem jsem přežil, ale měl jsem jen 15 let. Byl jsem sám, slabý a ve zničeném městě. Tehdy procházel doktor Kuseno. Doktor Kuseno, věděc spravedlnosti, bol na misi, aby zastavil onoho kybroga. Poprosil jsem ho, aby upravil mé tělo a tak jsem byl znovuzrozený jako Kyborg. Slíbil jsem mu, že jednou toho šíleného Kyborga zničím.
Saitama: Chápu.
Genos: Od toho dne jsou to čtyři roky....
Saitama: Eh.....?
Genos: Mám 19 a cestuji od města k městu a ničím zlo. Počet příšer, co jsem zničil, je příliš velký na spočítání. Ale nenašel jsem žádné stopy toho šíleného kyborga. Začal jsem být frustrovaný a neklidný. Hnal jsem se za představou kyborga vždy, když jsem narazil na nepřítele. Minulý týden, když se objevila ta Komáří příšera, povolil jsem v opatrnosti. Byl jsem si zcela jistý, že nemůžu prohrát s nikým jiným než s Kyborgem, takže jsem ani neanalyzoval data soupeře a prostě na ni zaútočil. Výsledek, jak víte, byl, že mě soupeř přemohl. Kdyby jste tu Vy, Saitama-sensei, nebyl - byl bych zničený. Zachránil jste mi život. Život, který už jednou zachránil doktor Kusano, byl znovu zachráněný Vámi, Saitama-sensei. Cítím zodpovědnost. Nesmím zemřít než porazím Kyborga. Musím bojovat se zlem jako spravedlivý kyborg, dokud ho nenajdu. Musím se stát silnějším! Minulý týden, když jsem viděl Váš úder, tak jsem věděl, že se od Vás musím učit. Jen tak se můžu stát tak silným jako Vy, Saitama-sensei. Mám nepřítele, kterého musím porazit! Není to jen pro mě - je to i pro doktora a celé město! Vím, že jsem stále mladý, ale právě teď potřebuji sílu, abych mohl zničit to největší zlo! Doktor Kuseno je...
Saitama: Hlupáku!!! Zkrať to na 20 slov!
(díl 2)
Tahle scéna mě bavila příliš na to, abych ji vynechala, ale bohužel....nejde zkrátit.
-------------
Saitama: Podívej - to jsem já! Já! Člověk, co je hrdinou pro zábavu!
Sonic: Neslyšel jsem o tebe.
Saitama: .....Ah....chápu.....(stav hluboké deprese)
(díl 4)
-------------
Saitama: Co to celou dobu píšeš?
Genos: Zaznamenávám si detaily vašeho učení a výcvikový plán.
Saitama: Sakra, zase vyvýjí tlak. Nenapadá mě jediná věc, kterou bych ho mohl naučit. Cítím se zle, jako bych ho tahal za nos. Mysli, vytvoř nějakou úžasnou techniku nebo duchovní teorii. Ah, síla je všechno co mám!
(díl 6)
-------------
Saitama: Genos, vždy jsem toužil být hrdina, což mě nutilo trénovat své tělo a proto jsem zesílil. Ale nezmění se pro tebe něco, když se budeš chovat jako hrdina na vysokém levlu? (omlouvám se, německé titulky a nějak mi to nedává smysl). Si Kyborg, takže trénink tvého těla je k ničemu. Ale posilování tvé mysli by tě mohlo dovést k větší síle. Sakra, nemám tušení, co jsem právě řekl. Jinými slovy (kouká na mangu). Nejde o fyzickou sílu ani techniky, ale o mentální trénink. Abys to zvládl, musíš se dostat mezi nejlepší hrdiny. Dostaň se do TOP 10 hrdinů třídy S. To bude tvoje mise.
Genus: Rozumím. Udělám to!
Saitama: Naletěl na to, díky bohu....
(díl 6)
-------------
Puri-puri: Vězeň Puri-puri andělský styl!
Sonic: Je nahý. A ať se na to dívám jakkoliv, rozhodně není anděl. A ani člověk. A nechci se na to dívat. Odcházím.
Puri-puri: Nikdo, kdo viděl můj andělský styl nepřežil.
Sonic: Další důvod k odchodu.
(díl 8)
-------------
Saitama: I kdybych chtěl odejít, nemůžu! Nevím, kde je východ!
Geryuganshoop: Nemůžeš odejít? Chápu, povedu tě. Nejdřív jdi nahoru doprava.
Saitama: Doprava?
Geryuganshoop: Přesně tak, doprava.
Saitama: (škodolibý úsměv nejvyšší úrovně) Hehe, tak to myslím, že půjdu doleva.
(díl 11)
-------------
Saitama: Poslouchej! Zelí je přirozeně sladká potravina. Když ho uvaříš s grilovací omáčkou, tak to bude pochoutka!
Genos: ! Chápu! Člověk musí využít všechny ingredience, které má k dispozici. I ta nejsilnější zbraň by byla k ničemu, kdyby ji měl v rukou slaboch. To se snažíte říct, že?
Saitama: Vážně ne....
(speciál)
-------------

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Mám přidávat hlášky z anime?

ano
ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama