Karel Jaromír Erben - Kytice (rozbor)

1. listopadu 2014 v 10:53 | Michio |  Knihy
Karel Jaromír Erben - Kytice
1853
DĚJ
19. století, české země a venkov
KYTICE
Zemřela matka dětí, které na ni nezapomněly, jsou jí věrné a oplakávají ji. Sirotci hledají svou matku, až najdou prostý květ, který nazvou mateřídouškou, protože jim svou vůní připomněl vůni jejich matky. V druhé části připomíná matka vlast.
Matka v této básni symbolizuje vlast, kterou by měli lidé (lid=děti) milovat stejně jako své matky.
POKLAD
Matka jde se svým dítětem do kostela na Velký pátek. Cestou uvidí otevřenou skálu a světlo v ní. Ze zvědavosti vstoupí do skály, kde najde zlato. Nejprve si chce vzít jen trochu pokladu, ale neodolá a bere tolik, kolik dokáže unést a dítě odloží. V omámení "zapomíná" na své dítě a odnáší zlato ze skály. Následně skála mizí společně s dítětem a matka hořce lituje svého činu. Celý rok se modlí, aby se skála objevila, a když se konečně objeví, tak již myslí pouze na své dítě.
Jde o to, co je opravdu cenné, pravý poklad.

SVATEBNÍ KOŠILE
Dívka se modlí k Panně Marii za svého milého, který odešel do války a pro kterého šila košile. Vyhrožuje sebevraždou, čímž se proviní. V měsíční noci ji na dveře klepe její milovaný a nabádá ji, aby s ním šla. Dívka s ním letí na hřbitov a cestou odhazuje modlitební knížku, růženec i křížek po matce. Na hřbitově si uvědomí, co se na ni chystá a ukryje se v umrlčí komoře a modlí se, čímž svůj hřích vykoupí.
Vítězství života nad smrtí.
POLEDNICE
Matka vaří otci oběd, ale její malé dítě zlobí. Matka s dítětem nemá dostatečnou trpělivost a vyhrožuje mu Polednicí. V poledne Polednice opravdu přijde a vyděšená matka k sobě tiskne své drahé dítě. Když po něm Polednice vztáhne ruku, matka omdlívá. Otec přichází z roboty a vzkříší matku, dítě je ale udušené.
ZLATÝ KOLOVRAT
Král přichází k chaloupce, v které žije matka s 2 dcerami a prosí o vodu. Jedné z dcer, Doře, slíbí, že si ji vezme, ale to se nelíbí matce, jelikož Dora je nevlastní a ona by raději provdala za krále vlastní dceru. Obě zavedly Doru do lesa, kde ji usekly nohy, ruce a vypíchly oči, následně matka za králem poslala druhou dceru (nepoznal rozdíl). Doru v lese našel až stařík, který poslal ke králi pachole a poradil mu, aby vyměnil zlatý kolovrat, přeslici a kuželíček za nohy, ruce a oči. Když se král vrátí z války, prosí ženu, aby mu upředla zlatou nit. Když žena začne příst, tak se zlatý kolovrat rozzpívá o hříchu, který byl spáchán na Doře. Král odjede ke staříkovi a Dora je vzkříšena živou vodou. Matce a sestře je provedeno to samé, co udělaly Doře.
ŠŤĚDRÝ DEN
Sestry Marie a Hana předou na Štědrý Den len a chtějí znát svou budoucnost. Proto jdou o půlnoci na jezero, kde prosekají led a spatří tak svou budoucnost. Hana vidí svého myslivce Václava, ale Marie kostel, svíce a rakev. Věštba se vyplní, Hana se provdá a Marie zemře. Na další advent již dívky nechtějí znát, co je čeká.
Erben poukazuje na to, že o budoucnosti je lepší jen snít.
HOLOUBEK
Balada o mladé ženě, která otrávila svého muže, truchlí sotva tři dny a za měsíc se provdává za jiného. Po třech letech na hrobě jejího muže vyroste dub, na jehož větvi sedává bílý holoubek, který vrká o její vině. Ženu výčitky svědomí dovedou až k sebevraždě, utopí se v řece. Je pochována u břehu bez pořádného hrobu.
ZÁHOŘOVO LOŽE
Otec upsal svého syna ďáblu a ten vyráží jako poutník do pekla pro svou listinu. Cestou potkává Záhoře, který svým kyjem zabíjí pocestné. Poutníka však nechá projít pod podmínkou, že když se z pekla bude vracet, tak mu poví, jak to tam vypadá. Po 1 roce se poutník vrací z pekla se svou listinou a vypráví mu, že když se snažil svou listinu od Satana získat, tak mu vyhrožoval pekelnou koupelí i železnou pannou, ale Satan povolil až pod výhružkou Záhořova lože. Záhoř se zděsí a poutník mu poradí, aby se kál a modlil až do dne, kdy se k němu vrátí a zároveň zarazí jeho zabijácký kyj do skály. Za 90 let se poutník vrací jako biskup společně se svým pomocníkem, který se chce občerstvit jablkem z jabloně vyrůstající ze skály. Vedle jabloně roste ovšem pařez, který mu ovoce zakazuje utrhnout. Když však uvidí jabloň biskupa, tak on může utrhnout, protože vyrostla ze zaraženého kyje. Biskup se shledává se Záhořem (mluvícím pařezem), oba v klidu umírají a jejich duše se proměňují v holubice vznášející se k nebi.
VODNÍK
Matka varuje dceru, ale ta neposlouchá a jde prát prádlo k rybníku. Propadne se pod ní lávka a dívky se zmocňuje zlý vodník, za kterého se dívka musela provdat a brzy s ním měla i dítě - syna, její jediné potěšení. Dívce se podaří vodníka přemluvit, aby ji pustil k matce a ona se tak s ní mohla rozloučit. Vodník jí dovolí být s matkou od klekání do klekání, ale jelikož ji nevěřil, tak ji přikázal nechat syna v rybníku. Dcera se chtěla vrátit zpět, ale matka ji nepustila. Když přišel vodník, chtěl, aby se jeho žena vrátila zpět a dala mu večeři, rozestlala a nakrmila dítě. Matka nadále odmítá dceru pustit a řekne vodníkovi, aby přinesl dítě. To vodník udělá, ale pomstí se na chlapečkovi a utrhne mu hlavu.
Střet dvou mateřských lásek.
VRBA
Muž se ptá své ženy, proč je ve dne zdráva a v noci vypadá jako mrtvá. Žena mu odpoví, ať se tím nezabývá, že je jí to souzeno. Muž neposlechne a jde za babkou, která mu řekne, že se jeho žena v noci vtěluje do vrby a muž proto vrbu skácí. Tím ovšem umírá i jeho žena a ze syna se stává sirotek. Nakonec ze skácené vrby udělá pro svého syna kolébku, který si z ní později bude dělat píšťaly a tak rozprávět s matkou.
LILIE
Dívka si nepřála být pohřbena na hřbitově, ale v lese, kde na jejím hrobě vykvetla nádherná lilie, která v lidech vzbuzovala touhu. Jednou na ni narazil pán při lovu a dal ji přenést do své zahrady. Zjistil, že dívka v noci chodí po sadě a mluví, bojí se světla. Nabídne ji svou ochranu, když se za něj provdá. Dá mu i syna. Pán s ní často rozmlouval a před sluncem ji chránil zdí. Jednou musel odjet do boje a za opatrovnici určuje matku. Ta pravidla nedodržuje a zbourá zeď chránící lilii před sluncem. Když se pán vrací tak zjišťuje, že lilie i dítě jsou mrtví.
DCEŘINA KLETBA
Dívka zabila holoubátko, své dítě. Nesnese žal a chce se oběsit, přitom proklíná svého milého i svou matku, že za její neštěstí můžou oni.
VĚŠTKYNĚ
Úryvky z 6 lidových pověstí o České zemi.
• O Libuši, která pošle pro Přemysla Oráče a na zemi dopadá hlad, dokud on nedoorá své pole.
• O Libuši, která věští založení Prahy a položí svého syna do vody, dokud nenastanou dobré časy.
• O Karlu IV. a kolébce.
• O kostele a jeho zlatém zvoně, jež se zaryje do země, dokud se neobnoví ctnost, láska, víra a naděje.
• O tom, jak by se Češi měli sjednotit k jednomu náboženství.
• O polovině sochy, která by potřebovala hlavu (rozum) a srdce, aby bylo dobře.

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV
Postavy nejsou nijak rozpolcené a přijímají svůj osud, ať už je jakýkoliv. Za své prohřešky jsou posuzovány dle mravního kodexu a svůj trest (smrt) pokorně snášejí. Důležitou roli mají ženy, které jsou v každé básni (vyjma Záhořova lože) a zastávají role matek a nevěst. Autor se často zabývá vztahem matka x dítě, žena x muž.

KOMPOZICE DÍLA
13 balad (epická, lyricko-epická, lyrická báseň s tragickým dějem a koncem), Kytice je stěžejní báseň a ostatní na ni navazují jako květy, zrcadlově korespondující básně podle pořadí (první x poslední, druhá x předposlední…)
• Kytice x Věštkyně - naděje a víra v lepší budoucnost vlastencům
• Polednice x Vodník - záporná role nadpřirozených postav
• Poklad x Dceřina kletba - mravní narušení vztahu mezi matkou a dítětem
• Svatební košile x Vrba - přeměna člověka (milenec→mrtvý umrlec, žena→vrba)
• Zlatý kolovrat x Záhořovo lože - důraz na vinu, pokání a vykoupení (pohádka a legenda)
• Štědrý den x Holoubek - kontrasty motivů, štěstí x smutek, láska x smrt,
• Lilie - 13tá báseň, nikam se nehodí

DRUH
Lyricko-epické

ŽÁNR
balady - prvky pohádek, pověstí a legend, psáno formou dialogů - dynamické a stručné, romantické prvky, básně v malém časovém úseku (vyjma Záhoře a Kolovratu), neslovesné věty - rychlý spád, opakování slov i celých částí s malou obměnou, verše střídavé (Kytice, Poklad) i sdružené (Svatební košile, Vrba, Lilie)

JAZYK
Spisovný, velmi bohatý, využívá metafory, apostrofy, básně psané gnomickým veršem (krátký a hutný), pravidelná rytmizace a veršování

AUTOR (1811 - 1870)
Český básník, prozaik, historik, překladatel, archivář, sběratel lidových písní a legend. Představitel lit. romantismu.
V ústní lidové slovesnosti hledal obraz starých slovanských mýtů (výsledkem jeho sběratelské činnosti 3 svazky Písní národních v Čechách + jejich rozšířená verze Prostonárodní české písně a říkadla). Lidovou tvorbu jen nesbíral, ale také se ji snažil kriticky zkoumat a tím ji i ovlivňovat. Sbíral ústní lidovou tradici pouze v Čechách, ne na Moravě (na Moravě Sušil nebo Stránecká). Kytice (Kytice z pověstí národních, rozšířená verze Kytice z básní K. J. Erbena) je jeho životní dílo - tvořil přes 20 let, na jeho tvorbu měl vliv folklór a tradice. 3 fáze Národního obrození.
Další díla: Byl jeden král, Sládci, České pohádky

SOUČASNÍCI AUTORA
Josef Kajetán Tyl - Čech, dílo: Strakonický dudák aneb Hody divých žen, Lesní panna, Chudí lidé
Karel Hynek Mácha - Čech, dílo: Máj

INSPIRACE
Řada různých zpracování - výtvarná, animovaná, hudební. Nejznámější film Kytice a divadelní hra, dílo inspirovalo řadu básníků (Neruda, Bezruč, Wolker), skladatelů (Dvořák, Fibich) i malířů (Mikuláš Aleš).
např. Vodníka, Polednici, Zlatý kolovrat a Holoubka zhudebnil A. Dvořák . V 70. letech 20. stol. zdramatizoval Kytici Jiří Suchý v Semaforu, 2000 zase filmová podoba - F.A. Brabec, atd.

PŘIJETÍ DÍLA V DOBĚ VZNIKU
Dílo bylo velmi pozitivně vnímáno u avantgardních umělců, ale výhrady měli konzervativci a katolíci

Dílo poukazuje na tradice a špatné vlastnosti lidí, kteří za svůj prohřešek dostanou přísný a neúprosný trest, který pokorně snášejí, a jedinou možností odčinění je dlouhé pokání. Erben si vážil poslání ženy (hlavně matky). Dílo mělo posilnit víru národa v lepší budoucnost.



Jak se mi četlo? Velmi dobře. Kytice je snad povinné dílo a myslím si, že můžu s klidem v duši říct, že není středoškolák v ČR, který by o ni neslyšel nebo by mu jedna z básní nebyla alespoň povědomá. Kytice má sice trošičku těžší kompozici (v které je ale jasný řád, který stačí jen pochopit), ale buďme upřímní - vždyť ty básně už stejně všichni známe, ne? Nebo....aspoň já jsem je už všechny znala a tak čtení Kytice pro mě byla jen připomínka básniček, které jsem se jako malá učila a pak recitovala. Veskrz všechny básně jsou čtivé a na pochopení nijak složité. Děj není vyumělkovaný, má rytmus a spád :) Rozhodně se jí nebojte a nekažte ji tou noční můrou od Brabce -_-"
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Shizu-chan ^^ Shizu-chan ^^ | Web | 4. listopadu 2014 v 10:42 | Reagovat

Máme jí v povinné četbě a uvažuji o tom, že si ji vezmu na maturitu... příběhy jsou sice o smrti a většinou se vždy provinily ženy a z mužů tam všichni dělají jen nevinné pozorovatele xD ale i tak se mi už od malička líbila :3
Zlatý kolovrat mi babička jako malé předčítala před spaním (na dobré sny! xD xD)

Takže ti moc děkuji, že jsi ji sem zveřejnila spolu se všemi recenzemi... ve škole to bereme jen okrajově a tak aspoň vím, o čem každý příběh je :3

2 Katte Katte | 4. listopadu 2014 v 16:37 | Reagovat

Rozbory jsou perfektně zpracované a přehledné, jen je hrozná škoda těch gramatických chyb (je jich poměrně dost, nejen v Kytici) a překlepů :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama