George Bernard Shaw - Pygmalión (rozbor)

20. srpna 2014 v 22:44 | Michio |  Knihy
George Bernard Shaw - Pygmalión
1912

DĚJ
Londýn, začátek 20. Století.
V 11:15 lidé vycházejí z divadla a shání taxíky, kterých je nedostatek. Z divadla vyšla také matka s dcerou čekající na Freddyho, až jim sežene taxík, mezitím se schovají pod pilířem kostela Sv. Pavla společně s několika cizinci. Mezi cizinci je také elegantní muž, očividně chudá prodavačka květin Líza Doolitlová a tajemný muž, který si stále něco zapisuje do svého deníku. Právě mezi tímto mužem a květinářkou dojde k roztržce, při které ho Líza obviňuje, že je policistou. Nakonec vyjde najevo, že tajemný muž je ve skutečnosti profesor Higgins zabývající se fonetikou, z elegantního muže se zase vyklube plukovník Pickering - autor knihy o indickém jazyku. Pánové si okamžitě padnou do oka, odjíždí spolu a zanechávají Lízu samotnou. Líza si ovšem vzpomíná na slova pana Higginse, který ji tvrdil, že by z ní za půl roku vychoval opravdovou dámu. Líza, hnána touto představou, na druhý den přijede do domu profesora Higginse a nabízí mu peníze za to, že ji bude učit. Higgins se nejprve zdráhá, ale nakonec svolí, začne Lízu učit, ale celé to považuje spíše za experiment. Peníze od Lízy si nevezme, jelikož finančně přispívá plukovním Pickering, s kterým se vsadil, že z Lízy stvoří pravou dámu. Líza tak zůstává u profesora, který je překvapen rychlostí jejího učení.
Brzy pro Lízu nastává první zkouška - obstát před matkou pana Higginse. Zatím brilantně ovládá jen pár společenských frází a při delší konverzaci má problémy (hlavně s tématy). U paní Higginsové se potkává s nemajetnou paní Eynsford-Hillovou, její dcerou (jsou ženy, které vycházely z divadla) a synem Freddym, který se do Lízy zamiluje. Večer u paní Higginsové skončil dobře, Lízu si oblíbila.

Po půl roce přichází konečná zkouška schopností Lízy, kdy ji Higgins společně s plukovníkem vezmou na operu. Zde je podrobena sluchu dalšího fonetika, který usoudí, že Líza pochází z vysoké společnosti. Higgins je nanejvýše spokojen, jelikož vyhrál sázku a večer se raduje společně s Pickeringem. Líza je ovšem skleslá a naštvaná, jelikož si připadá jako pouhopouhá věc, experiment, který nemá na výsledku žádnou zásluhu. Následně odchází k paní Higginsové, která pánům druhý den vyčte jejich hloupé chování. Líza vysvětluje, že se stala dámou díky panu Pickeringovi, který se k ní choval jako k dámě, i když byla jen chudou prodavačkou květin z ulice. Ale pan Higgins se k ní choval jako k pouhému nábytku, který mu nosí papuče a připomíná jeho schůzky. Nikdy na Lízu nepohlížel jako na lidskou bytost a většinou se k ní choval hrubě. Líza je do Higginse zamilovaná, ale on (ačkoliv pravděpodobně chová podobné city) si nedokáže připustit, že by k někomu něco cítil. Líza přijme lásku chudého a netalentovaného Freddyho Eynsford Hilla a profesor se ji náhle snaží přesvědčit, aby u něj zůstala. Líza však odmítá a raději si volí jednoduší život s milujícím Freddym, s kterým si založí květinářství díky penězům jejího otce (získal je ve stáří, jinak byl po celou dobu chudý, o dceru se příliš nestaral).

CHARAKTERISTIKA HLAVNÍCH POSTAV
Líza Doolitlová - vyrůstala v chudých poměrech a nakonec se stala pouliční prodavačkou květin, mluví i chová se celkem jako hrubiánka, ale novým způsobům se učí velmi rychle, touží po uznání ostatních, miluje Higginse, ale raději si volí život s Freddym, u kterého si je jistá, že ji miluje, má sen o svém vlastním květinářství.
Henry Higgins - profesor zabývající se fonetikou (vědou o řeči), starý mládenec, který miluje svou práci, líbí se mu vyzrálejší ženy, je poměrně necitlivý.
Plukovník Pickering - Higginsův přítel a pravý gentleman, expert na indické jazyky, který se na rozdíl od Higginse zajímá i o Líziny city.
Paní Pearceová - Higginsova hospodyně.
Freddy Eynsford-Hill - chudý mladík, který je zamilován do Lízy a požádá ji o ruku, syn Eynsford-Hillové.
Doolitle - Lizin otec, který se o ni však příliš nezajímal, popelář, svérázný typ, slabost pro alkohol, získal na staré kolena velké množství peněz díky nadaci zemřelého milionáře.

KOMPOZICE DÍLA
Divadelní hra o 5 dějstvích (+ doslov, ve kterém je dolíčen osud postav) s ne příliš rozsáhlým dějem, chronologická, vyústění situací odporuje všeobecnému předpokladu (konec hry by se dal označit jako happy end, je falešný)

DRUH
Drama

ŽÁNR
Satirická komedie, sociálně kritická,

JAZYK
Spisovný i nespisovný (velký kontrast mezi jazykem nižší a vyšší vrstvy společnosti), jednoduchý, především dialogy (vtipné), ironie, archaismy (milostpaní)

AUTOR (1856 - 1925)
Anglický dramatik, prozaik, kritik, esejista, nositel Nobelovi ceny (1925). Irský původ.
Byl spoluzakladatelem Fabiánské společnosti, která šířila teorii fabiánského socialismu, její členové odmítali násilí a Marxovi myšlenky, připravovali porážku kapitalismu. Americká literatura 1. poloviny 20. století.
Pygmalion asi nejslavnější Shawova komedie.
Další díla: Caesar a Kleopatra, Doktor v rozpacích, Politika pro každého.

SOUČASNÍCI AUTORA
Romain Rolland - Francouz, dílo: Petr a Lucie.
James Joyce - Ir, dílo: Odysseus.

INSPIRACE
Předloha pro muzikál My Fair Lady (USA, asi nejslavnější filmové zpracování), vliv také na Vančurovu hru Jozefína.
Název podle mladého sochaře, který si vytesá sochu dokonalé ženy a prosí bohy o její oživení (Ovidiovy Proměny)

PŘIJETÍ DÍLA V DOBĚ VZNIKU
Hra poprvé předvedena 1913 ve Vídni, Berlíně a Praze a až poté v Londýně.

Poukázání na rozdílnost společenských vrstev a to nejen v chování, ale také v jazyce a zároveň na to, že člověk z nižší vrstvy se dokáže vyrovnat lidem z vyšších vrstev. Pomocí ironie kritizuje špatné lidské vlastnosti, společenské konvence a předsudky, které považuje za hloupé.


Jak se mi četlo? Pygmalion se těší poměrně velké popularitě a to nejen na pomezí povinné četby. Ačkoliv nutno říct, že neznám příliš vrstevníků, kteří by po něm dobrovolně sáhli a sama mezi ně nepatřím. K dílu samotnému. Čte se rychle a příjemně, v ději nejsou nějak zvlášť velké komplikace a řekla bych, že se dá i docela předvídat. Sem tam se objeví nějaký vtipný obrat, ale že bych se při čtení nějak pobavila se říct nedá (a to mám ironii hodně ráda, ale tady to na mě nefungovalo). Ze začátku jsem byla silně nespokojena s koncem, ale po časovém odstupu si uvědomuji, že takhle to bylo lepší. Naneštěstí v mém případě jsem si tuhle knihu zařadila do maturitního seznamu až poté, co jsem měla čest s My Fair Lady a nutno říct, že Pygmaliona překonává s lehkostí. Tudíž - Pygmalion se dá přečíst během 2-3 dnů a potom doporučuji podívat se na muzikál .)
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Anketa

Mám přidávat hlášky z anime?

ano
ne

Komentáře

1 Ayame Ayame | Web | 18. května 2015 v 22:38 | Reagovat

Ah moje draha Michio :3 zrovna tuto chvíli jsem potřebovala osvěžit pamět a nečekala jsem že mi google vyjede tvuj blog :D ale jsem opravdu ráda! moc mi tvuj rozbor pomohl :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama